5 Jaké jsou důsledky rozvodu/odloučení?

5.1. Jak se majetek (práva in rem) dělí?

V případě rozvodu manželský majetkový režim zanikne, a to počínaje dnem, kdy je podána žádost o rozvod, pokud manželé nepožádali soud nebo orgán, který vydává rozhodnutí o rozvodu, aby prohlásil jejich manželský majetkový režim za ukončený ke dni jejich faktické rozluky (§ 385 občanského zákoníku). V tomto případě se společný majetek dělí na základě dohody manželů, a pokud se nedohodnou, rozhodnutím soudu. Nástrojem vypořádání může být rozhodnutí soudu nebo dokument uzavřený formou notářského zápisu (§ 320 občanského zákoníku). V případě zákonného nebo běžného režimu společného jmění se takové společné jmění dělí takto: každý z manželů získá svůj osobní majetek, společný majetek se rozdělí mezi manžele a vyrovnají se dluhy. Podíl, na který má každý z manželů nárok, je stanoven na základě příspěvku každého z manželů k získání společného majetku a plnění společných povinností (§ 357 občanského zákoníku). Práce provedené některým z manželů v domácnosti a výchova dětí se považují za příspěvek k manželským nákladům (§ 326 občanský zákoník).

5.2. Kdo je odpovědný za stávající dluhy po rozvodu/rozluce?

V průběhu rozvodu se dluhy vyrovnají podle dohody manželů. Pokud se nedohodnou, dluhy vyrovná soud.

5.3. Má jeden z manželů nárok na vyrovnávací platbu?

Pokud v průběhu vypořádání společného majetku získá některý z manželů vyšší podíl, než na jaký by měl nárok s ohledem na svůj příspěvek k získání tohoto majetku, má druhý z manželů právo na kompenzační platbu. Kromě toho může ten z manželů, který za rozvod nenese vinu a v důsledku zániku manželství utrpí újmu, požadovat od druhého z manželů náhradu. Pokud rozvod způsobí výrazné zhoršení životních podmínek toho z manželů, který je žadatelem, manželství trvalo nejméně 20 let a o rozvodu bylo rozhodnuto na základě výlučného zavinění druhého z manželů (odpůrce), má prvně jmenovaný nárok na ještě vyšší náhradu (§ 388 a 390 občanského zákoníku).