5 Jaké jsou důsledky rozvodu/odloučení?

5.1. Jak se majetek (práva in rem) dělí?

Podíly manželů na společném jmění budou stanoveny na základě hodnoty společného jmění v době zániku společného jmění. Jakékoliv rozdíly v hodnotě společného jmění vzniklé v době od zániku do vypořádání společného jmění budou zohledněny, s výjimkou případu, kdy lze takový rozdíl přičíst jednání jednoho z manželů. Rozdělení konkrétních položek společného jmění se řídí ustanoveními o zániku společného vlastnictví s tím, že rozdělení majetku v naturáliích není dovoleno, pokud proti němu kterýkoli z manželů z opodstatněných důvodů vznese námitky. Tato ustanovení platí zároveň i pro vypořádání práv a nároků, které tvoří součást společného jmění.

(čl. 4:60 ObčZ)

V případě vypořádání majetku bere soud v potaz dohodu manželů. Majetek, který jeden z manželů vyžaduje k výkonu svého povolání či pro vlastní podnikatelskou činnost je v zásadě připsán tomuto manželovi.

(čl. 4:61 odst. 1-2 ObčZ)

Výhradní majetek existující v době zániku společného jmění bude rozdělen v naturáliích, ledaže by takové vypořádání nebylo možné z důvodu sloučení majetku či pokud by dělení vedlo k značnému snížení hodnoty společného jmění či výhradního majetku.

(čl. 4:62 ObčZ)

Samotný rozpad manželství ani ukončení společného manželského života neukončuje nájemní právo manžela, který obývá prostory, na něž má právní nárok druhý z manželů (např. v domě, který je ve výhradním vlastnictví druhého manžela).

(čl. 4:77 odst. 2 ObčZ)

5.2. Kdo je odpovědný za stávající dluhy po rozvodu/rozluce?

Po zrušení společného jmění nesou manželé odpovědnost za společné dluhy v poměru jejich podílu na společném jmění, tj. 50-50 %.

Pokud je určitý druh majetku zatížen dluhem, zodpovídá za něj ten manžel, který při vypořádání společného jmění nabyl vlastnictví tohoto majetku.

(čl. 4:61 odst. 4 ObčZ)

5.3. Má jeden z manželů nárok na vyrovnávací platbu?

5.3.1. V případě majetkového společenství založeného na přebytku:
- Musí být nárok uspokojen formou platby či v naturáliích?
- Jak se určí výše nároku?
- Jaká je výše vyrovnávací platby?
- Kdy je nárok předepsán?

5.3.2. V jiných případech (než u majetkového společenství)?

Při vypořádání společného jmění mohou manželé žádat náhradu za investice ze společného jmění do výhradního majetku a naopak, dále z výhradního majetku jednoho manžela do výhradního majetku druhého manžela včetně úhrady dluhů zatěžujících majetek druhého manžela. Náhrada kompenzačních nároků je poskytována v závislosti na určení hodnoty podílů společného jmění (viz 5.1.).

V ojedinělých případech mohou manželé žádat náhradu za výdaje z výhradního majetku na pokrytí společných výdajů.

Nárok na náhradu neexistuje v případě, že se manžel nároku zřekl. Pro zřeknutí se práv nejsou stanoveny žádné formální náležitosti, avšak důkazní břemeno spočívá na tom z manželů, který se na zřeknutí práv odvolává.

Vedou-li vynaložené výdaje ke značnému zvýšení hodnoty nemovitosti, může si nárokující manžel také činit nárok na spoluvlastnický podíl odpovídající nárůstu hodnoty nemovitosti.

Manžel nemá nárok na náhradu v případě, že v době zrušení společného jmění žádný společný majetek neexistuje a pokud manžel, jenž je povinen náhradu poskytnout, zároveň nevlastní žádný výhradní majetek.

(čl. 4:59 ObčZ)