5 Jaké jsou důsledky rozvodu/odloučení?

5.1. Jak se majetek (práva in rem) dělí?

Manželé mohou v případě rozvodu, zákonné rozluky, apod., uzavřít smlouvu o rozdělení společného jmění. V takovém případě platí obecné pravidlo, že každý z manželů obdrží polovinu stávajícího společného jmění. Část majetku každého z manželů bude vypočtena samostatně tak, že od celkové hodnoty veškerého majetku ve společném jmění patřícího jednomu z manželů se odečtou jeho dluhy (existující dluhy vztažené k oddělenému jmění). Pokud dluhy manžela překračují jeho majetek, celková hodnota bude nula. Pokud výpočet ukazuje, že část jednoho z manželů je vyšší než u druhého manžela, rozdíl bude upraven. (Zákon o dělení rodinného majetku, §§ 53 a 58)

Nároky na důchod, nepřevoditelná práva, oddělené jměníatd. (viz 2.1.) nebudou předmětem dělení. Každý z manželů má právo vyloučit ze společného jmění věci, které používá pro svou osobní potřebu, pokud jejich hodnota není v nepoměru k finanční situaci manželů. Věci, které byly získány proto, aby je používaly malé děti, mohou být vyloučeny ze společného jmění manželem, se kterým tyto děti žijí.

5.2. Kdo je odpovědný za stávající dluhy po rozvodu/rozluce?

Ustanovení o finanční odpovědnosti manželů popsaná v bodě 2.6 se rovněž vztahují na vypořádání majetku v případě rozvodu, zákonné rozluky apod.

Pokud oba manželé nesou finanční odpovědnost, může jeden z manželů požadovat, aby druhý manžel zaplatil a) část dluhu, který se stane splatným, nebo aby tento manžel poskytl ručení za platbu. (Zákon o dělení rodinného majetku, §§ 56)

5.3. Má jeden z manželů nárok na vyrovnávací platbu?

V některých situacích může mít manžel právo na zvláštní náhradu. Mezi jiným se může jednat o následující situace:

  • Pokud druhý z manželů zanedbává svou finanční situaci, zneužívá svého práva na společné jmění či se jinak chová nezodpovědně, a proto značně snižuje svou část společného jmění.
  • Pokud tento manžel přinesl nejvýraznější část společného jmění a stejný podíl by byl zjevně nepřiměřený, jelikož manželství trvalo krátkou dobu a nepřineslo žádný významný finanční výsledek. Pak může být rozhodnuto, že každý z manželů obdrží tolik ze společného jmění, kolik by odpovídalo jeho příspěvku ke jmění v době uzavření manželství nebo v jeho průběhu.
  • Pokud druhý z manželů použil prostředky ze společného jmění ke koupi nebo zlepšení svého soukromého majetku apod.
  • Pokud má manžel soukromý majetek, může být rozhodnuto, že druhému manželovi poskytne určitou sumu proto, aby se tento nedostal do nepřiměřeně obtížné situace po zákonné rozluce nebo rozvodu, za předpokladu, že majetková situace v manželství, délka jeho trvání a další podmínky takový krok odůvodňují.
(Zákon o právních účincích manželství, § 23) (Zákon o dělení rodinného majetku, §§ 59, 61 a 67)