Ustanovení o vypořádání společného majetku se rovněž použije v případě, kdy jeden z manželů zemře. V tom případě se součást společného jmění zůstavitele, spolu s jeho soukromým majetkem - je-li nějaký - stane součástí dědictví.

Pozůstalý manžel dostane svou část společného jmění spolu se svým soukromým majetkem, je-li nějaký. Pozůstalý manžel dostane své nároky na důchod apod. (srov. otázka 2.1.)

Pozůstalý manžel zdědí polovinu majetku zůstavitele, pokud tento měl přímé dědice. Pokud zůstavitel neměl přímé dědice, pozůstalý manžel bude jediným dědicem. Zůstavitel může zanechat poslední vůli s jiným rozdělením dědictví s tím, že čtvrtina majetku zůstavitele musí připadnout pozůstalému manželovi.

Pozůstalý manžel má dále právo vyloučit z položek jmění věci, které používá pro svou osobní potřebu, pokud jejich hodnota není v nepoměru k finanční situaci manželů, a věci pořízené k užívání pro nezletilé děti.

Pozůstalý manžel může také obdržet částku ze jmění, jejíž hodnota po přidání k dědictví a osobnímu majetku pozůstalého manžela je rovna částce 600000 DKK. Tato částka podléhá valorizaci.

Pozůstalý manžel může převzít společné jmění v nerozdělené podobě s jejich společnými přímými dědici, například dětmi a vnuky. Pokud pozůstalý manžel zanechá přímé dědice, jmění může zůstat v nerozděleném stavu jen s jejich souhlasem. Nerozdělené vlastnictví jmění znamená, že dědicové běžně nemohou nárokovat své dědictví po zůstaviteli, dokud je pozůstalý manžel naživu a pozůstalý manžel drží celé jmění, které užívá v každodenním životě, i když je hodnota jmění tímto snižována. Pozůstalý manžel však nemůže vlastnictví jmění zneužívat.

(Dědický zákon, §§ 9-11 a §§ 18-19)

Print this topic

back to top