Nároky pozůstalého manžela po smrti jednoho z manželů závisí na tom, zda zůstavitel zanechal závěť či nikoli. Pokud zůstavitel zemřel bez závěti a neexistují žádné sporné otázky, pozůstalý manžel je oprávněn získat celý majetek zůstavitele (§ 67 odst. 1 dědického zákona z roku 1965). Pokud zůstavitel zemřel bez závěti a zanechal po sobě manžela a děti, má jeho manžel nárok na dvě třetiny majetku (§ 67 odst. 2 písm. a) dědického zákona z roku 1965). Pokud manžel zemřel, zanechal závěť, má manžela a nemá děti, pozůstalý manžel má nárok na jednu polovinu majetku (§ 111 odst. 1 dědického zákona z roku 1965), bez ohledu na podmínky poslední vůle. Pokud manžel zemřel, zanechal závěť, má manžela a děti, pozůstalý manžel má nárok na jednu třetinu majetku (§ 111 odst. 2 dědického zákona z roku 1965), bez ohledu na podmínky poslední vůle.

Po rozluce může jeden z manželů či oba manželé požadovat anulování dědických práv druhého manžela (§ 14 zákona o rodinném právu z roku 1995). Po rozvodu manželé ztrácí svůj manželský status a nároky podle dědického zákona 1965 již nejsou platné. Po rozvodu a následném úmrtí jednoho z (bývalých) manželů může pozůstalý (bývalý) manžel požadovat, aby soud stanovil, že mu náleží podíl na majetku, pokud to soud uzná za vhodné a je přesvědčen, že během života zůstavitele se mu nedostalo řádného zajištění (§ 18 odst. 1 zákona o rodinném právu (rozvodu) z roku 1996). Při vydání rozhodnutí o rozvodu nebo kdykoli před podáním žádosti o toto dodatečné posmrtné rozhodnutí může jeden či oba manželé usilovat o soudní zrušení tohoto práva (§ 18 odst. 10 zákona o rodinném právu (rozvodu) z roku 1996).

Print this topic

back to top