Manželé po sobě navzájem dědí, a to bez ohledu na platnou úpravu majetkových poměrů manželů. Například v případě režimu společného majetku si pozůstalý manžel zachová svůj díl ve výši jedné poloviny společného jmění a získá odpovídající díl na společném jmění zesnulého, na který měl nárok. V případě neexistence závěti jsou dle zákona prvními dědici pozůstalé děti a manžel a dědí rovným dílem. Díl pozůstalého manžela však nesmí být menší než jedna čtvrtina z celého majetku. Pokud zemřelý nezanechá žádné potomky, dědictví připadá pozůstalému manželovi a rodičům zesnulého. Pokud jeden z rodičů zesnulého zemřel před zahájením dědického řízení, zdědí část dědictví, na kterou měl zesnulý rodič nárok, sourozenci zesnulého manžela rovným dílem. Díl pozůstalého manžela na dědictví činí polovinu dědictví, pokud dědí spolu s rodiči zesnulého, jeho sourozenci a jejich potomky. V případě, že zesnulý nezanechá žádné potomky, rodiče, sourozence ani potomky sourozenců, celý majetek připadne pozůstalému manželovi (§ 931–933 občanského zákoníku).

Pozůstalý manžel a další příbuzní zesnulého, kteří žili s manželi až do dne úmrtí zesnulého, jsou oprávněni nadále stejným způsobem obývat obydlí a užívat jeho vybavení, a to po dobu až tří měsíců po zahájení dědického řízení (§ 923 odst. 1 občanského zákoníku).

Print this topic

back to top