1 Které právo je rozhodující?
1.1. Které právo se použije v otázce majetku páru? Podle jakých kritérií/pravidel se určuje rozhodné právo? Jaké mezinárodní úmluvy musí být respektovány s ohledem na určité země?
Majetkové vztahy mezi manžely v Dánsku se podle právní praxe řídí zákony země pobytu manžela v době uzavření manželství. Pokud však manžel změní trvalé bydliště v přímé spojitosti s manželstvím, použijí se zákony země nového místa bydliště manžela. „Trvalé bydliště“ manžela podle dánského práva znamená místo, kde daná osoba žije s úmyslem setrvat; osoba si zachová své trvalé bydliště, i když na krátkou dobu žije v jiné zemi. V severských zemích (Finsko, Island, Norsko a Švédsko) se právo použitelné na majetkové vztahy mezi manžely řídí Severskou úmluvou o manželství. Podle článku 3 této Smlouvy se majetkové vztahy mezi manžely, kteří byli obyvateli smluvního státu v době uzavření manželství, budou řídit právem smluvního státu, ve kterém manželé měli trvalé bydliště po vstupu do manželství. Pokud se oba manželé přestěhují do jiného smluvního státu a žijí zde alespoň dva roky, pak se použijí zákony tohoto státu. Pokud zde manželé měli trvalý pobyt dříve v průběhu manželství nebo pokud jsou oba obyvateli tohoto státu, pak se použijí zákony tohoto státu, jakmile se zde manželé usadí. (Severská úmluva o manželství, znění po změně 2006)
1.2. Mají manželé možnost zvolit si rozhodné právo? Pokud ano, jakými pravidly se řídí toto rozhodnutí (např. práva, z nichž lze volit, formální požadavky, zpětná platnost)?
Podle právní praxe manželé nemohou zvolit rozhodné právo pro své majetkové vztahy. Manželé, na které se vztahuje Severská úmluva o manželství, se však mohou mimo jiné dohodnout, že na jejich majetkové vztahy se použije právo smluvního státu, ve kterém má jeden z manželů trvalé bydliště nebo jehož je jeden z manželů občanem v době uzavření smlouvy. Volba práva bude platná s přihlédnutím k jeho formě, zda v době uzavření byly splněny formální požadavky práva, které se použilo na majetkové vztahy manželů podle této Úmluvy, nebo zda byly splněny formální požadavky podle práva smluvního státu, jehož občanem byl jeden z manželů či oba manželé. Pokud toto právo neobsahuje formální požadavky pro dohody o volbě práva, bude se platnost takového ujednání posuzovat podle formálních požadavků pro dohody o samostatném majetku mezi manžely. Dánské právo nemá formální požadavky pro dohody o volbě práva.(Severská úmluva o manželství, znění po změně 2006)
