2.1 Jaké věci spadají do společného vlastnictví?
Jaké věci patří do odděleného majetku manželů?

Podle chorvatského práva mají manželé výhradní majetek a společné jmění (Článek 35 zákona o rodině). Společné jmění zahrnuje veškerý majetek, který manželé získali svou prací během manželství nebo majetek vzešlý ziskem z tohoto majetku (článek 36 zákona o rodině).

Majetek, který jeden z manželů vlastní v době vstupu do manželství, zůstává jeho nebo jejím výhradním majetkem. Výhradní majetek zahrnuje také majetek, který jeden z manželů během manželství nabyl děděním nebo darem.

2.2. Existují nějaké právní domněnky pro dělení majetku?

Ze zákona jsou manželé rovnocenní spoluvlastníci společného jmění, pokud neuzavřeli dohodu, která upravuje jejich majetkové poměry odlišně.

2.3. Měli by manželé pořídit soupis majetku? Pokud ano, kdy a jak?

Chorvatské právo nevyžaduje vytvoření soupisu majetku.

2.4. Kdo je pověřen správou majetku? Kdo má právo s majetkem nakládat? Smí majetek spravovat/nakládat s ním jen jeden z manželů, nebo je potřebný souhlas druhého (např. v případech nakládání s domovem manželů)? Jaký dopad má absence souhlasu na platnost právního úkonu a nakolik je vůči třetí straně odporovatelná?

Ako bolo uvedené v odseku 2.1, môžu manželia vlastniť oddelený majetok a spoločný majetok. Správa oddeleného majetku sa riadi režimom individuálneho vlastníctva. Pri spoločnom majetku je treba rozlišovať medzi bežnou a mimoriadnou správou. Vyhlásenia urobené jedným z manželov sú dostatočné vo veciach bežnej správy (pravidelná údržba, používanie vecí za normálnym účelom) - súhlas druhého z manželov sa predpokladá. V záležitostiach mimoriadnej správy (zmena účelu veci, významnejšie opravy, predaj, zriadenie záložného práva, atď), nehnuteľností a hnuteľného majetku, vlastníctvo ktorých musí byť registrované, musia manželia prejaviť svoju vôľu spoločne alebo jeden z manželov musí predložiť písomný súhlas s notársky overeným podpisom druhého manžela. Ak manžel alebo manželka nepredloží písomný súhlas, nebude to mať vplyv na práva a povinnosti tretích osôb konajúcich v dobrej viere (Článok 37 Zákona o rodine).

2.5. Jsou jakékoli právní úkony učiněné jedním z manželů závazné i pro druhého manžela?

Jeden z manželů může disponovat svou nedělitelnou částí společného jmění volně a bez souhlasu druhého z manželů, ale pouze pokud to nezasahuje do práv třetích osob.

Právní transakce, která se týká společného nemovitého majetku manželů a byla sjednána pouze jedním z manželů, je podle původní praxe Ústavního soudu neplatná. Tímto se Ústavní soud odchýlil od principu věrohodnosti a integrity katastru nemovitostí pro třetí osoby, protože je časté, že jako vlastník v katastru nemovitostí figuruje jen jeden z manželů (rozhodnutí číslo U-III-493/2002 ze dne 13. října 2004 a U-III-821/2007 z 18. června 2008). Na druhou stranu v rozhodnutí číslo U-III-103/2008 ze 14. června 2011 Ústavní soud Chorvatské republiky částečně opustil výše uvedenou pozici ve smyslu absolutní neplatnosti právního úkonu učiněného pouze jedním z manželů a zdůraznil, že v budoucnu bude posuzována platnost právního úkonu případ od případu, přičemž budou brány v úvahu zvláštní okolnosti a v závislosti na chování nejlepší vědomí a dobrá víra všech stran účastnících se dané právní transakce, včetně toho z manželů, který se přímo neangažoval v celé záležitosti.

2.6. Kdo je odpovědný za dluhy vzniklé během manželství? Jaký majetek mohou věřitelé použít pro uspokojení svých nároků?

Pokud jde o odpovědnost manželů za dluhy, odkazuje rodinné právo na zákon o civilních závazcích, který problematiku upravuje obecně.

Zákon o civilních závazcích rozlišuje individuální a solidární (společnou) odpovědnost dlužníků za dluhy.

V případě, že za dluh odpovídá pouze jeden z manželů (individuální odpovědnost), věřitel se může hojit pouze na výhradním majetku patřícím tomuto manželovi a na jeho polovině společného jmění. Pokud věřitel přistoupí k vymáhání práva ve vztahu ke společnému jmění z důvodu finančního nároku proti jednomu z manželů, druhý z manželů může použít právní prostředky vyplývající z procesních norem k obraně své části společného jmění.

V souladu se zákonem o civilních závazcích v případě solidární (společné) odpovědnosti manželů se může věřitel hojit jak na výhradním majetku manželů, tak na jejich společném jmění.

Současné chorvatské právo neupravuje solidaritu manželů za závazky přijaté jedním z nich k uspokojení aktuálních potřeb manželství nebo rodiny, nicméně v minulosti byla manželská solidarita upravena ustanoveními zákona o manželství a rodinných vztazích, který výslovně stanovoval manželskou solidaritu ve vztahu k závazkům přijatým jedním z nich k uspokojení aktuálních potřeb manželství nebo rodiny.

Print this topic

back to top