2.1 Jaké věci spadají do společného vlastnictví?
Jaké věci patří do odděleného majetku manželů?

Pokud není uzavřena manželská smlouva, považuje se majetek manželů za jejich společné jmění (čl. 1316 maltského občanského zákoníku (OZ)). Společné jmění tvoří veškerý majetek, který každý z manželů získal vlastní prací, prostředky plynoucí z vlastnictví majetku každého z manželů a movitý a nemovitý majetek pořízený za úplatu kterýmkoli z manželů během manželství. Veškerý majetek nabytý některým z manželů buď darem, nebo v rámci dědického řízení se považuje za osobní majetek manžela, který jej získá/zdědí.

2.2. Existují nějaké právní domněnky pro dělení majetku?

Pokud není prokázán opak, pokládá se veškerý majetek, který manželé společně nebo samostatně vlastní, za součást společného jmění (čl. 1321 odst. 1 OZ). Není-li uzavřena manželská smlouva, předpokládá se, že všechen movitý a nemovitý majetek pořízený za úplatu kterýmkoli z manželů v průběhu manželství patří stejným dílem oběma manželům.

2.3. Měli by manželé pořídit soupis majetku? Pokud ano, kdy a jak?

Zákon takovou povinnost neukládá. Manželé však mohou v rámci manželské smlouvy pořídit soupis majetku, který patří každému z nich.

2.4. Kdo je pověřen správou majetku? Kdo má právo s majetkem nakládat? Smí majetek spravovat/nakládat s ním jen jeden z manželů, nebo je potřebný souhlas druhého (např. v případech nakládání s domovem manželů)? Jaký dopad má absence souhlasu na platnost právního úkonu a nakolik je vůči třetí straně odporovatelná?

Úkony běžné správy společného jmění může vykonávat kterýkoli z manželů. Úkony mimořádné správy však musí vykonávat oba manželé společně. Zákon výslovně stanoví, které úkony se považují za součást mimořádné správy, při níž se vyžaduje souhlas obou manželů (čl. 1322 OZ).

Souhlas obou manželů je například nutný pro nakládání s nemovitým majetkem ve společném jmění a společným domovem manželů, i když patří pouze jednomu z manželů. Pokud úkony, které vyžadují souhlas obou manželů, vykonává pouze jeden z manželů bez souhlasu druhého, lze je na žádost druhého z manželů zrušit v případě, že se týkají odcizení nebo zřízení věcného či osobního práva k nemovitému majetku. Pokud se tyto úkony týkají movitého majetku, lze je zrušit pouze v případě, že zakládají práva na jeho bezplatné nabytí (čl. 1326 OZ).

2.5. Jsou jakékoli právní úkony učiněné jedním z manželů závazné i pro druhého manžela?

Úkony běžné správy společného jmění může vykonávat pouze jeden z manželů, jsou však také závazné pro druhého z manželů.

2.6. Kdo je odpovědný za dluhy vzniklé během manželství? Jaký majetek mohou věřitelé použít pro uspokojení svých nároků?

Oba manželé jsou společně odpovědní za dluhy související se společným jměním a za dluhy vytvořené kvůli potřebám rodiny, a to jejich společným jměním i osobním majetkem každého z manželů (čl. 1327 a 1330 OZ).

Dluhy týkající se osobního majetku některého z manželů jsou součástí jeho osobního dluhu, jakož i dluhy vzniklé v souvislosti s mimořádnou správou společného jmění bez potřebného souhlasu druhého z manželů. U osobních dluhů mohou věřitelé uspokojit své pohledávky z osobního majetku toho manžela, který je dlužníkem. Pokud je to však nedostačující, lze také použít společné jmění, avšak pouze v rozsahu hodnoty podílu na společném jmění manžela, který je dlužníkem OZ).

Print this topic

back to top