Rozvod nebo rozluka znamená zánik úpravy společného jmění. V jeho důsledku dojde ke zrušení a vypořádání společného jmění (čl. 1392 OZ). Rozvod také znamená konec manželství.

5.1. Jak se majetek (práva in rem) dělí?

 Níže je uveden způsob vypořádání majetku. Nejdříve se pořídí soupis (čl. 1396 OZ), a to jak majetku (čl. 1397 OZ), tak závazků (čl. 1398 OZ). Poté se nejprve zaplatí společné dluhy, a to buď v hotovosti, nebo společným majetkem (čl. 1399-1400 OZ). Věřitelé si ponechají svá práva až do úplného zaplacení (čl. 1401 OZ). Po vyplacení věřitelů se vyplácejí vyrovnání a náhrady, které každému z manželů náleží (čl. 1403 OZ), a případný zbytek se rozdělí mezi manžele či jejich dědice rovným dílem (čl. 1404 OZ).

Osobní majetek, který nelze rozdělit, protože patří svému vlastníkovi, je z vypořádání vyloučen. Tento majetek je uveden v  čl. 1346 OZ.

Společné obydlí manželů, i když je vyloučeno z vypořádání majetku, pokud patří jednomu z manželů, může být soudem přiděleno druhému z manželů, pokud je to nezbytné k zajištění životních potřeb tohoto manžela nebo pokud je to zcela nezbytné k zajištění potřeb společného dítěte (čl. 96 OZ).

5.2. Kdo je odpovědný za stávající dluhy po rozvodu/rozluce?

 Po vypracování soupisu se uhradí společné dluhy, a to buď v hotovosti, nebo společným majetkem (čl. 1399-1400 OZ). Věřitelé si ponechají svá práva až do úplného zaplacení (čl. 1401 OZ).

5.3. Má jeden z manželů nárok na vyrovnávací platbu?

Pokud v důsledku rozluky nebo rozvodu vznikne nepříznivá ekonomická situace jednoho z manželů, bude mít znevýhodněný manžel či manželka nárok na náhradu, kterou může představovat dočasné nebo časově neomezené výživné či jednorázová platba. Na této náhradě se mohou manželé dohodnout v regulační smlouvě schválené soudcem, nebo v případě neexistence takovéto smlouvy to může stanovit soudce, který může zohlednit určité okolnosti (čl. 97 OZ). Kromě toho má manžel, který jednal v dobré víře, nárok na náhradu v případě, že je manželství zrušeno (čl. 98 OZ). Výživné může být upraveno v případě podstatných změn okolností (čl. 100 OZ). Právo na výživné může také za určitých okolností zaniknout (čl. 101 OZ).

5.3.1. V případě majetkového společenství založeného na přebytku:
- Musí být nárok uspokojen formou platby či v naturáliích?
- Jak se určí výše nároku?
- Jaká je výše vyrovnávací platby?
- Kdy je nárok předepsán?

 V případě společného jmění se vypořádání nároku na náhradu, jakož i jeho výpočet, výplata a trvání řídí ustanoveními uvedenými v oddíle 5.3.

5.3.2. V jiných případech (než u majetkového společenství)?

 Stejná pravidla (v oddíle 5.3.) se vztahují na ostatní úpravy majetkových poměrů v manželství.

Print this topic

back to top