2.1 Jaké věci spadají do společného vlastnictví?
Jaké věci patří do odděleného majetku manželů?

Od 1. ledna 2018 platí v Nizozemsku režim odděleného jmění, dle něhož je součástí společného jmění majetek, k jehož nabytí došlo v době trvání manželství, a veškeré související dluhy - viz článek 1:94 Občanského zákoníku (BW). Jmění, které není součástí společného jmění, zahrnuje takový majetek, k jehož nabytí došlo formou dědictví nebo daru, nároku na důchod nebo důchodu pro pozůstalou osobu dle Zákona o zrovnoprávnění nároku na důchod pro případ odloučení. Tento režim platí pro manželství uzavřená ke dni 1. ledna 2018 nebo po tomto dni nebo pro takové manžele, kteří po tomto datu zruší stávající předmanželskou smlouvu, pakliže uzavřeli manželství dle zákonného režimu. Společné jmění manželů rovněž zahrnuje jmění ve společném vlastnictví před uzavřením manželství (např. během soužití). Jestliže je jeden z manželů podnikatelem, platí zvláštní schéma - viz čl. 1:95a BW.

Pro manželství uzavřená před 1. lednem zůstane v platnosti původní zákonný režim. Předchozí zákonný režim je tvořen úplným společným jměním manželů. Veškerý majetek, který manželé vlastnili při uzavření manželství, a veškerý majetek, který získali poté, je součástí společného jmění až do jeho ukončení. Součástí společného jmění není majetek, který některý z manželů získá na základě dědictví nebo darem a který podle závěti zemřelého nebo úmyslu dárce nespadá do společného jmění (tzv. doložka o vyloučení), dále nárok na důchod ve smyslu „zákona o vyrovnávání nároků na důchod v případě rozluky“ a důchod pozůstalé vyživované osoby. Majetek (a dluhy), které se týkají výlučně jednoho z manželů, součástí společného jmění také nejsou (viz čl. 1:94 odst. 5 BW). Na základě judikatury se do osobního majetku počítají i zvláštní nároky na důchod a náhrady za nemajetkové újmy. V jiných případech se vzájemný vztah ihned nepřipouští. Prostředky plynoucí z osobního majetku zůstávají rovněž jeho součástí (viz čl. 1:94 odst. 6 BW). Všechny dluhy vytvořené kterýmkoli z manželů, s výjimkou dluhů, které se týkají osobního majetku, patří také do společného jmění, které se tedy použije k jejich úhradě (viz čl. 1:94 odst. 7 BW).

2.2. Existují nějaké právní domněnky pro dělení majetku?

Pokud dojde během rozvodového řízení ke sporu o majetek a ani jeden z manželů nemůže prokázat své právo k tomuto majetku, stane se takovýto majetek součástí společného jmění s tím, že toto pravidlo nesmí působit v neprospěch věřitelů (viz čl. 1:94 odst. 8 BW).

2.3. Měli by manželé pořídit soupis majetku? Pokud ano, kdy a jak?

Ne.

2.4. Kdo je pověřen správou majetku? Kdo má právo s majetkem nakládat? Smí majetek spravovat/nakládat s ním jen jeden z manželů, nebo je potřebný souhlas druhého (např. v případech nakládání s domovem manželů)? Jaký dopad má absence souhlasu na platnost právního úkonu a nakolik je vůči třetí straně odporovatelná?

Majetek pořízený na jméno (např. nemovitosti a podíly v NV (veřejná akciová společnost) nebo BV (společnost s ručením omezeným)) je ve správě toho z manželů, na jehož jméno byl pořízen. Veškerý ostatní majetek patřící do společného jmění může spravovat kterýkoli z manželů samostatně (viz čl. 1:97 BW). Se polečným domovem manželů lze nakládat jen se souhlasem obou manželů (viz čl. 1:88 BW). Souhlas se rovněž vyžaduje pro zřízení hypoteční zástavy na společný domov manželů. Pokud druhý z manželů nemůže z důvodu své absence nebo jiné příčiny poskytnout svůj souhlas nebo jej odmítne dát, může souhlas udělit soudce. Pokud se později ukáže, že tento souhlas chybí, může se druhý z manželů dovolat neplatnosti právního úkonu (viz čl. 1:89 BW), a to až do 3 let (viz čl. 3:52 BW).

2.5. Jsou jakékoli právní úkony učiněné jedním z manželů závazné i pro druhého manžela?

Viz odpověď k výše uvedenému oddílu 2.4.

2.6. Kdo je odpovědný za dluhy vzniklé během manželství? Jaký majetek mohou věřitelé použít pro uspokojení svých nároků?

Oba manželé nesou společnou a nerozdílnou odpovědnost za dluhy domácnosti a za náklady na péči a výchovu dětí během manželství (viz čl. 1:85 BW). Toto pravidlo platí bez ohledu na to, jaký režim společného jmění je pro manželství použit.

Více o dluzích domácnosti naleznete v odpovědi 2.5. a o ostatních dluzích v odpovědi 2.1. Věřitelé mají právo uspokojit své pohledávky z celého majetku manželů. Pokud jeden z manželů zaplatí dluh týkající se společného jmění ze svého soukromého majetku, má nárok na náhradu této částky (viz čl. 1:95 BW). K úhradě soukromého dluhu jednoho z manželů lze během manželství použít společné jmění, ale druhý z manželů je oprávněn věřitele informovat o vlastním majetku manžela, který nese za dluh odpovědnost, z něhož lze dluh uhradit. Pokud je soukromý dluh uhrazen ze společného jmění, je manžel, který je za dluh zodpovědný, povinen tuto částku do společného jmění vrátit (viz čl. 1:96 odst. 4 BW).

Print this topic

back to top